Světová zdravotnická organizace (WHO) společně s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydaly novou zprávu s názvem Step Up (Zvedněte se!), která analyzuje ekonomickou zátěž všech 27 členských států EU způsobenou nedostatkem pohybu jejich občanů.
Pravidelný pohyb je jednou z nejúčinnějších aktivit, které mohou lidé pro zlepšení svého fyzického a duševního zdraví udělat. Pomáhá předcházet řadě civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby nebo rakovina a mimo jiné zlepšuje duševní zdraví a kognitivní funkce.
„Pravidelná fyzická aktivita je jednou z nejdůležitějších věcí, které mohou lidé pro svůj zdravější život udělat – nejenže výrazně snižuje riziko řady civilizačních onemocnění, ale také zlepšuje duševní zdraví a zvyšuje pohodu,“uvedl Dr. Kremlin Wickramasinghe, dočasný vedoucí Evropské kanceláře WHO pro prevenci a kontrolu civilizačních onemocnění.
Uvádí také rozdělení nejzranitelnějších demografických skupin a rozdíly mezi pohlavími: doporučení WHO splňuje pouze jeden z pěti chlapců a jedna z deseti dívek. Z věkové skupiny 17-24 let splňuje doporučení pro mírnou aktivitu 73 % mužů a 58 % žen.
Děti a dospívající (ve věku 5-17 let) by měly každý den vykonávat v průměru alespoň 60 minut převážně aerobní fyzické aktivity. Mezi dospívajícími převládá neaktivita – v roce 2018 splňoval doporučení méně než jeden z pěti (17,6 procenta) chlapců a jedna z deseti (9,6 procenta) dívek. Nejméně se fyzické aktivitě věnují dospívající v Itálii, Francii a Portugalsku.
Zpráva také odhaluje nerovnosti, které existují mezi socioekonomickými skupinami, jako např: 24 % lidí, kteří se považují za dělnickou třídu, pravidelně cvičí, zatímco ve vyšší třídě je to více než 51 %.
Každé investované euro přináší návratnost 1,7 eura na zdravotní péči!
Celkově se zpráva skládá ze čtyř částí:
Tato závěrečná část obsahuje příklady dobré praxe, které probíhají v různých členských státech EU a jejichž cílem je zvýšit úroveň fyzické aktivity obyvatelstva. Sportovní zařízení, politiky týkající se životního prostředí, zvýšené veřejné výdaje, dobrá infrastruktura, to všechno může pozitivně ovlivnit zdraví lidí a poté i ekonomické výsledky zemí. Všechny tyto politiky včetně dalších intervencí, jako je předepisování fyzické aktivity, investice do aktivní dopravy nebo školní programy, by mohly vést k významným zdravotním přínosům a úsporám na zdravotní péči.
Aplikování zmíněných politik má jednoznačně význam, ale chybí...
Wickramasinghe poukazuje na to, že například programy podporující aktivní cestu do školy nebo do práce existují pouze ve 14, resp. 17 z 27 členských států EU.
„Takový balíček politik zaměřených na zvýšení fyzické aktivity, zavedený ve 36 zemích, by do roku 2050 zabránil 38 000 civilizačních onemocnění ročně a ušetřil by náklady na zdravotní péči ve výši přibližně 14 miliard eur, což odpovídá celkovým ročním výdajům Řecka na zdravotní péči,“ uvádí zpráva. „Kromě toho se na každé 1 euro investované do balíčku politik v oblasti fyzické aktivity vrátí 1,7 eura v podobě ekonomických přínosů.“zakončuje Wickramasinghe.