
I malé dávky pohybu mají smysl. Nová mezinárodní studie ukazuje, že i několik minut aktivity denně může výrazně snížit zdravotní rizika a přispět k delšímu a kvalitnějšímu životu.
Často panuje představa, že pokud člověk nemá čas na pravidelný trénink, delší cvičení nebo sportovní režim, nemá smysl dělat nic. Tento přístup „všechno, nebo nic“ však vyvrací nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním odborném časopise The Lancet. Výsledky jasně ukazují, že i velmi malé změny v každodenním pohybu mohou mít překvapivě velký dopad na zdraví i délku života.
Výzkumníci analyzovali data více než 135 000 dospělých z několika zemí, Norska, Švédska, Spojených států amerických a Velké Británie. Nesoustředili se na vrcholový sport ani extrémní výkony, ale na reálné, snadno dosažitelné změny v běžném denním režimu lidí.
Studie se zaměřila především na dvě oblasti: množství denního pohybu a dobu strávenou sezením. U dlouhodobě nejméně aktivních lidí se ukázalo, že už přidání pouhých pěti minut středně až intenzivního pohybu denně vede ke snížení rizika předčasného úmrtí. Pokud by se taková drobná změna promítla do chování celé populace, mohla by podle vědců znamenat až desetiprocentní pokles celkové úmrtnosti.
Pozitivní efekt má i omezení sedavého chování, zkrácení doby sezení o třicet minut denně má měřitelný přínos pro zdraví.
„Naše výsledky jasně ukazují, že malé kroky mohou mít velký význam. Nemusíte běhat maratony. I pár minut svižné chůze navíc každý den může udělat rozdíl,“ uvádí spoluautorka studie Maria Hagströmer.
Podle další spoluautorky Ing-Mari Dohrn je klíčem právě realističnost: „Pro mnoho lidí je snazší přidat krátké úseky pohybu nebo omezit dlouhé sezení než zásadně měnit celý životní styl.“
Autoři studie zároveň upozorňují, že tyto drobné změny nenahrazují doporučené dávky pravidelné fyzické aktivity. Jejich význam ale spočívá v tom, že snižují zdravotní rizika i u lidí, kteří se k pravidelnému cvičení zatím nedostali.
Pohyb tak přestává být otázkou „všechno, nebo nic“. Každá minuta se počítá.
V Česku patří sedavý způsob života mezi hlavní rizikové faktory civilizačních onemocnění. Zlepšení zdraví přitom nemusí začínat velkými předsevzetími, ale drobnými každodenními rozhodnutími:
projít se po obědě,
zvednout se pravidelně od počítače,
vystoupit o zastávku dříve,
jít krátký kus pěšky místo autem,
zařadit krátkou svižnou chůzi do běžného dne.
Pohyb zůstává jedním z nejdostupnějších nástrojů prevence, bez složité organizace, bez vysokých nákladů a bez ideálních podmínek. Někdy opravdu stačí začít pěti minutami.
Zdroj studie: The Lancet – Deaths potentially averted by small changes in physical activity and sedentary time